Zahrádkářská poradna - Seznam škodlivých činitelů

  • Píďalka

    Píďalka

    Housenky píďalky vyžírají  pupeny, listy, květy a plody, do nichž vyžírají velké a hluboké díry. Napadají okrasné a ovocné dřeviny. 



  • Pilatka  jablečná

    Pilatka jablečná

    Larvy způsobují červivost mladých plodů. Larvy poškozují plod žírem buď jenom na povrchu a vzniká tak obloukovitá korkovitá jizva. Plod poté většinou zůstává na stromě a znehodnocen dozrává. Druhou možností je, že se larvy prokousají až k jadřinci, kde vznikne dutinka s trusem, který je vytlačován ven z napadeného jablka. Takto napadený plod později opadává. Jedna larva poškodí 3-4 plody.

  • Pilatka švestková a žlutá

    Pilatka švestková a žlutá

    Způsobuje červivost mladých plodů. Na mladých plodech těsně po odkvětu najdeme drobné černé otvory. Uvnitř plodu vyžírají bělavé larvy dužninu, ta je naplněna jejich trusem. Napadené plody opadávají.  



  • Plevele

    Plevele

    Veškeré plevelné rostliny nacházející se pod stromy či v meziřadí. Postřik nesmí zasáhnout listy ani plody. Aplikace se nesmí aplikovat při větru, aby nedocházelo k úletu postřikové kapaliny na zelené části rostlin.

  • Plíseň bramboru

    Plíseň bramboru

    Na okrajích a špičkách listů šedozelené vodnaté skvrny. Za vlhka se na spodní straně mohou vytvořit bělavé povlaky. Skvrny postupně hnědnou, zasychají a objevují se i na řapících nebo stoncích. Spory houby se po deštích splavují do půdy a napadají hlízy. Napadení hlíz se projevuje tmavými skvrnami na povrchu, na průřezu jsou skvrny umístěny především po obvodu.



  • Plíseň brukvovitých (plíseň zelná)

    Plíseň brukvovitých (plíseň zelná)

    Napadá převážně listy, kde způsobuje listové skvrnitosti. Listy poté postupně žloutnou a odumírají. U starších rostlin napadá zvláště vnější listy (nejstarší). Nejčastěji napadá zelí a květák. U zelí může onemocnění proniknout až do hlávek a způsobovat hnilobu, která se projeví až při skladování.

  • Plíseň cibule

    Plíseň cibule

    Na listech a květních stvolech se tvoří světlezelené skvrny, které za vlhkého počasí pokrývá hnědošedý povlak houby. Skvrny postupně splývají a listy i stvoly se lámou, poléhají a usychají. Cibule jsou malé a špatně skladovatelné.

  • Plíseň okurky

    Plíseň okurky

    Na starších listech se vytváří žlutozelené skvrny, které jsou ostře ohraničené žilnatinou. Za vlhka (většinou ráno) je na spodní straně listů viditelný šedočerný povlak plísně. Skvrny postupně splývají, listy usychají a rostliny hynou. V našich klimatických podmínkách napadá pouze okurky a meloun cukrový.



  • Plíseň rajčete (bramborová)

    Plíseň rajčete (bramborová)

    Na okrajích a špičkách listů se vyskytují šedozelené vodnaté skvrny. Za vlhka se na spodní straně vytvoří bělavé povlaky. Skvrny postupně hnědnou, zasychají a objevují se i na řapících nebo stoncích. Na plodech nejdříve malé šedozelené skvrny, které postupně hnědnou a mají vrásčitý povrch.  



  • Plíseň révy

    Plíseň révy

    Na listech žlutozelené „olejové“ skvrny. Na spodní straně skvrn je bělavý povlak. Napadené mladé bobule hnědnou a zasychají.  



předchozí | 3 4 5 6 7 8 9 | další