Okrasné rostliny a dřeviny
-
Sají na listech, řapících, stoncích i kořenech. Jsou bělaví asi 5 mm velcí a jsou kryti býlími voskovými vlákny (vatou). Nejdříve je můžeme objevit v úžlabí listů, později se šíří na ostatní části rostlin. Zvláště v chladných obdobích mohou napadat i kořeny.
-
Nejčastěji na thujích a cypříšcích dochází k usychání vrcholků výhonů a větviček. Na odumřelých místech se objevují drobné, černé tečky (plodnice houby). Usychání listů jehličnanů může způsobovat i např. zasolení půdy nebo nedostatek hořčíku
-
-
Na hlízách cibulnatých rostlin se objevují černé až hnědé, nepravidelně velké a často propadlé skvrny. Může docházet i ke hnití hlíz. Nadzemní část žloutne a roste slaběji.
-
Na listech zpočátku většinou žlutozelené, později hnědé až černé skvrny různých velikostí. Někdy se mohou středy skvrn trhat, případně vypadávat a v listech tak vnikají otvory.
-
Bílé „mušky“ asi 0,5 cm velké, pokryté voskovou vrstvičkou, které sají na spodní straně listů. Napadené části se deformují a žloutnou. Rostlina je pokryta lepkavou medovicí.
-
Škodí na rostlinách ožíráním plodů a květů včetně poupat .
-
Mšice sají na spodní straně listů a na vegetačních vrcholech . Napadené části se deformují a žloutnou. Rostlina je pokryta lepkavou medovicí.
-
Na všech nadzemních částech se vytváří bělavé moučnaté povlaky. Napadené části se zbarvují šedozeleně, dochází k omezení růstu, deformacím a zasychání.
-
Okusují stonky, lodyhy i plody. Žilky listů zpravidla nebývají poškozeny. V blízkosti okousaných částí bývá zaschlý lesklý sliz. Plži jsou aktivní v noci a v závislosti na druhu mohou vytvářet až několik generací za rok.
-
Mezi přezimující škůdce na okrasných dřevinách počítáme např. svilušky, mšice, mery, píďalku podzimní, štítenky či puklice.
-
Sají na listech, řapících i stoncích. Jsou červenohnědě zbarvené a několik milimetrů velké. Povrch těla mají krytý tvrdým štítkem a připomínají tak hrbolky kůry. Produkují medovici a listy jsou proto lepkavé.
-
Na listech se objevují žluté skvrny, které se postupně slévají. Žilky listů zůstávají stále zelené. Na spodní straně listů jsou okem vidět drobní pomalu se pohybující roztoči a také se zde vytváří jemná pavučinka. Vyskytuje se hlavně v suších a teplejších letech.
-
Různé druhy sypavek mohou napadat borovice, smrky či modříny. Dochází k postupnému žloutnutí a opadávání jehlic. Na jehlicích jsou patrné příčné čárky a hlavně černé vypouklé výstupky (plodnice houby).
-
Na spodní straně listů, ale i třeba na květech saje asi 2 mm dlouhý, štíhlý a pohyblivý hmyz. Posátá místa jsou stříbřitá, lesklá a jsou na nich vidět drobné černé kupičky trusu. Mladé listy jsou v důsledku sání pokroucené.
