Okrasné rostliny a dřeviny

Červci
Sají na listech, řapících, stoncích i kořenech. Jsou bělaví asi 5 mm velcí a jsou kryti býlími voskovými vlákny (vatou). Nejdříve je můžeme objevit v úžlabí listů, později se šíří na ostatní části rostlin. Zvláště v chladných obdobích mohou napadat i kořeny.
Hnědnutí listů jehličnanů (thuje)
Nejčastěji na thujích a cypříšcích dochází k usychání vrcholků výhonů a větviček. Na odumřelých místech se objevují drobné, černé tečky (plodnice houby). Usychání listů jehličnanů může způsobovat i např. zasolení půdy nebo nedostatek hořčíku
Hnojení rostlin
Housenky bělásků, můr a osenic
Housenky těchto motýlů vykusují otvory do listů. Při silnějším napadení mohou ožírat listy tak, že zůstávají jenom hlavní žebra (žilky). Housenky se mohou i vžírat dovnitř hlávek. Místa žíru bývají znečištěna trusem.
Choroby hlíz a cibulí
Na hlízách cibulnatých rostlin se objevují černé až hnědé, nepravidelně velké a často propadlé skvrny. Může docházet i ke hnití hlíz. Nadzemní část žloutne a roste slaběji.

Krtek

Krtek žije celý svůj život pod zemí, kde si vyhrabává doupě a dlouhé chodby. Místy vyhazuje vyhrabanou zeminu na povrch v kupkách - krtinách. Tím, že dělá v zemi četné chodby, přispívá krtek k provětrávání půdy, ale škodí požíráním žížal (které vytvářejí humus) a podrýváním sazenic v zahradách. Vysoká aktivita na zahradě značí, že je přítomno hodně potravy. Aktivita krtka začíná po roztátí sněhu a končí začátkem zimy s příchodem prvních mrazů. Pro majitele zahrad je krtek někdy doslova pohromou, jelikož vyhrabávání zeminy způsobuje propad na jiných místech zahrady a tím krtek přidělává mnoho práce zahradu uvést do původního pěkného stavu.

Listové skvrnitosti
Na listech zpočátku většinou žlutozelené, později hnědé až černé skvrny různých velikostí. Někdy se mohou středy skvrn trhat, případně vypadávat a v listech tak vnikají otvory.
Molice
Bílé „mušky“ asi 0,5 cm velké, pokryté voskovou vrstvičkou, které sají na spodní straně listů. Napadené části se deformují a žloutnou. Rostlina je pokryta lepkavou medovicí.
Moniliová spála květů (úžeh)
Květy hnědnou a zasychají. Napadené jsou také větévky, kde části nad postiženým místem zavadají a uschlé listy zůstávají na větévkách viset. Často se vyskytuje klejotok.
Mravenec
Škodí na rostlinách ožíráním plodů a květů včetně poupat .
Mšice
Mšice sají na spodní straně listů a na vegetačních vrcholech . Napadené části se deformují a žloutnou. Rostlina je pokryta lepkavou medovicí.
Obaleči
Zástupci obalečovitých mají šestinohé housenky. Housenky s vlastností předení žijí většinou mezi listy a jehlicemi, v pupenech a plodech nebo ve dřeni. Motýli této čeledi létají zpravidla za šera.
Padlí
Na všech nadzemních částech se vytváří bělavé moučnaté povlaky. Napadené části se zbarvují šedozeleně, dochází k omezení růstu, deformacím a zasychání.
Píďalka

Housenky píďalky vyžírají pupeny, listy, květy a plody, do nichž vyžírají velké a hluboké díry. Napadají okrasné a ovocné dřeviny.
Plevele
Veškeré plevelné rostliny nacházející se pod stromy či v meziřadí. Postřik nesmí zasáhnout listy ani plody. Aplikace se nesmí aplikovat při větru, aby nedocházelo k úletu postřikové kapaliny na zelené části rostlin.
Plži
Okusují stonky, lodyhy i plody. Žilky listů zpravidla nebývají poškozeny. V blízkosti okousaných částí bývá zaschlý lesklý sliz. Plži jsou aktivní v noci a v závislosti na druhu mohou vytvářet až několik generací za rok.
Přezimující škůdci na dřevinách
Mezi přezimující škůdce na okrasných dřevinách počítáme např. svilušky, mšice, mery, píďalku podzimní, štítenky či puklice.
Puklice a štítenky
Sají na listech, řapících i stoncích. Jsou červenohnědě zbarvené a několik milimetrů velké. Povrch těla mají krytý tvrdým štítkem a připomínají tak hrbolky kůry. Produkují medovici a listy jsou proto lepkavé.
Smutnice

Drobné černé mušky, většinou vylétávající ze substrátu. Škodí jejich larvy, které poškozují kořínky rostlin.
Svilušky
Na listech se objevují žluté skvrny, které se postupně slévají. Žilky listů zůstávají stále zelené. Na spodní straně listů jsou okem vidět drobní pomalu se pohybující roztoči a také se zde vytváří jemná pavučinka. Vyskytuje se hlavně v suších a teplejších letech.
Sypavka
Různé druhy sypavek mohou napadat borovice, smrky či modříny. Dochází k postupnému žloutnutí a opadávání jehlic. Na jehlicích jsou patrné příčné čárky a hlavně černé vypouklé výstupky (plodnice houby).
Třásněnky
Na spodní straně listů, ale i třeba na květech saje asi 2 mm dlouhý, štíhlý a pohyblivý hmyz. Posátá místa jsou stříbřitá, lesklá a jsou na nich vidět drobné černé kupičky trusu. Mladé listy jsou v důsledku sání pokroucené.